Menu

Co je to “prána”?

Tak za prvé je to v poslední době dosti „spirituální“ (rozumějte populární) slovo. Pránický život, životní prána, máš dobrou pránu, moje prána je unavená. Slýcháme to často, bohužel v úplně špatném kontextu. Nedávno jsem dokonce slyšela názor, že se dá z prány jenom žít bez toho, aby člověk pil a jedl. Prostě je jí vyživován a to stačí. Někteří lidé prý tak nemuseli jíst už pár řádků let. Pardon, ale opravdu tomu věříte? A co to tedy je?

Prána je hinduistické/sanskrtské slovo, které vychází z jógy. Vyskytuje se však i v čínské tradici a to pod názvem Čchi, v Japonsku pak jako Ki. Prána se překládá jako „životní síla“, která existuje na všech úrovních bytí a stvoření. Kořen slova prá, znamená plnit či proudit. Je to jakási univerzální podstat veškeré energie, která proudí ve všem. Nepředstavujte si ji tedy jako něco fyzického. Existuje jak v člověku, tak v tom nejmenším broučkovi, v květině či kameni, světle, buňkách, v hudbě atd.

Podle Ájurvédy tato energie proudí a ovládá všechny vitální psychologické a fyziologické procesy, které jsou odpovědné za neustálý pohyb, u člověka například oběh krve a mízy v organismu. Tyto pránické proudy se setkávají v sedmi čakrách, které jsou mezi sebou propojeny soustavou energetických kanálů, takzvaných nádí. Jedním z hlavních kanálů je sušumna (kopíruje páteř až do středu lebeční kosti) a dále ida (měsíční princip, začíná v levé nosní dírce) a pingala (sluneční princip, začíná v pravé nosní dírce). Ida a pingala se spirálovitě točí kolem sušumny.

Pránu, která námi proudí, můžeme vnímat jako takovou „auru“, kterou mohou ostatní cítit. Druh tohoto vyzařování je ovlivněn naším myšlením a cítěním a také naším biorytmem i tělesným stavem. Proto je možné z aury vyčíst duševní neklid, vnitřní napětí a různé nemoci, nebo naopak rovnováhu těla, mysli a duše. Do těla vtéká čistá prána, jaká však z něj vychází, závisí na dané osobě, na jejích citech a vlastnostech, ale také na stravě, kterou přijímá, na místech a na společnosti, kde se pohybuje. Kvalita prány, která z člověka vyzařuje, působí na jeho okolí i na něho samého.

Nádí v lidském těle

V józe existují techniky, které tyto proudy podporují a dokáží je pozitivně ovlivňovat (například pranájáma – dechové techniky, praxe určitých ásan, zpěv manter). Rozhodně to však neznamená, že si můžete dovolit přestat jíst, jak by si někdo mohl myslet. Žít jen z prány, se po fyziologické stránce prostě nedá. Základní snahou je výše zmíněné kanály ida, pingala a sušumna pročistit tak, aby mohla prána volně proudit a zásobit nás tou správnou„enerigí“.

Pránu dělíme podle jejích deseti hlavních funkcí na:

  1. pět prán: prána, apána, vjána, udána, samána;
  2. pět upaprán: nága, kúrma, dévadatta, krikara, dhanaňdžaja.

Výstřižek

A co breathariáni? Tento směr sdružuje ty, kteří prý k životu nepotřebují fyzickou potravu. Stačí jim jen čerpat pránu a pít maxiámlně vodu s vitamíny a minerály. Breathariánem se může prý stát každý, ale předchází tomu speciální a nelehká příprava. Nejznámějším mužem, který již  prý 9 let nejí, je francouzský léčitl a šaman Henri Monfort. Celá myšlenka prány spočívá ve vyživování částicemi vyskytujících se všude kolem nás neboť pravdou zůstává, že vitamíny a jiné tělu prospěšné látky stejně nikdy neuvidíme, jen víme v jakých surovinách jsou obsaženy. Nicméně hmatatelně však nakonec existují, když se zvětší například na mikroskopu. Tento styl slibuje zjednodušení života, duchovní povznesení (proniknutí do vesmírné podstaty), zbavení se všech nemocí, více času, jasnější myšlení, intuice. Na světě je těchto lidí, kteří se k breathariánství oficiálně hlásí, prý celkem 48 (a nejvíc jich není v Indii, ale kupodivu v Německu).

Takže přátelé, názor si na to udělejte opět sami :-)