Dýchat znamená žít

„Kolik ubohých plic „civilizovaných“ lidí není nikdy dostatečně provětráno!“ říká ve své knize Učím se jógu Andre Van Lysebeth. Zvláštní věta, leč velice důležitá. Když si přečtete následující řádky, možná se v nich poznáte a následně pochopíte smysl. Vše začíná jedním příběhem. Jsou kolem nás – bytosti bledé, se ztrhanými rysy, vyčerpaní, plní nervozity a stresu, s chřadnoucím zdravím. Sedí v obrovských kancelářských komplexech, ve svém boxu s kouskem místa pro počítač, kancelářskou židli a hrníček na kávu. Trpí často zažívacími požítěmi, dráždivostí, poruchami soustředění. Postupně ztrácejí chuť do života. Jeden z těchto lidí, dejme tomu pan X, chtěl vyřešit jistý problém, ale neměl na to dost sil. Šel k odborníkovi a žádal ho o pomoc. Po vylíčení svého příběhu byl nakonec požádán, aby se položil na zem a pouze dýchal. Nebylo však vidět sebemenší dýchací pohyb. Proto byl požádán, aby dech nezadržoval. „Ale já dech nezadržuji, normálně dýchám“ zněla jeho překvapivá odpověď. „Tak tedy dýchejte zhluboka, jak jen můžete!“ bylo mu nakázáno. Po vyvinutém úsilí se mu hruď zdvihla o centimetr. Odborník mu prohmatal žaludek, který byl úplně sevřený. Měl tak křečovitě stažené svaly, že prakticky nedýchal. To vysvětlovalo mnoho věcí. Jednou z nich bylo i to, že si pan X ani neuvědomoval (a ani nikdo jiný) že skoro nedýchá. Po půl hodině brišního dýchání vdechoval nejméně pětkrát víc vzduchu než před tím. Později se mu ve tvářích objevila červeň, náznak úsměvu mu rozjasnil obličej. A věci se daly do pohybu. Stačilo tak málo…

Není vám to povědomé?

Je faktem, že dýchání zásadním způsobem ovlivňuje náš život. Můžeme po týdny nepoužívat pevnou stravu, po několik dní můžeme nepít. Nedýchat můžeme jen několik minut. Bez kyslíku prostě není života! Škoda, že si tuto skutečnost skoro neuvědomujeme. Naše buňky, pokud jde o jejich zásobování kyslíkem, závisí na krvi. Stačí, aby v cévách kolovala krev chudá na kyslík, a životnost každé z vašich buněk je snížena. Uvědomme si tuto základní pravdu. Vezměme na vědomí, že miliardy buněk, ochotných sloužit nám až do konce svých sil, závisí na přívodu kyslíku. Naší povinností (a to doslova) je zajistit jim zásobování kyslíkem, na nějž mají právo. Nejenže dýcháme velmi špatně, ale kvalita vdechovaného vzduchu je často více než pochybná. To má za následek nedostatek odolnosti vůči únavě, odpor vůče veškerému tělesnému úsilí, zde je i zdroj naší nervozity a podrážděnosti. Navíc ve špatně větraných plicích se mohou rozmnožovat nesčetné zárodky, jež se rozvíjejí v teplé a vlhké temnotě, jež jim je příznivá. Správné dýchání zaručuje kompletní ventilaci plic a imunizuje je tak svým způsobem proti tuberkulóze a dalším respiračním onemocněním. Tělo se stává silným a zdravým, přebytek tuku mizí, obličej září, oči se projasňují a celá osoba vyzařuje zvláštní půvab. Hlas se stává jemným a melodickým, nemoc nás neohrozí. Trávíme pravidelně, celé tělo se pročišťuje a mysl se snadno soustřeďuje. Správné dýchání přináší štěstí a spokojenost.

Mezi tím, jak dýchá nezasvěcenec a jak například adept jógy, je stejný rozdíl, jako mezi čvachtáním chlapce v rybníku a plaváním šampióna. Naučíme-li se opět správně dýchat, odměna bude úžasná. Zdůrazňujeme slovo „opět“, neboť jsme uměli všichni dobře dýchat, když jsme byli miminka. Od té doby však uplynulo mnoho času a změnilo se tolik věcí, které měly efekt i na naše správné dýchání. Polepšit se v této vědomé aktivitě však není jednoduché. Existuje mnoho tělesných překážek dnešního světa, jako jsou například tvrdé a stažené žaludky, jež blokují dýchání a omezují celou osobnost, nepružné hrudní koše, bránice znehybnělé nahromaděním plynů v gastrointestinálním traktu. Je třeba nejprve uvolnit všechny tyto trvale napjaté svaly, jež brání normálnímu dýchání. Odstraňte tyto špatné návyky a nesprávné tělesné a duševní postoje. Další důvod pro začít s jógou.

čerpáno z knihy Učím se jógu od Andre Van Lysebetha