Menu

Jógový dech

Představte si, že naše lidské pokolení přestává správně dýchat. Je to tak. V důsledku špatného sezení (stále se hrbíme a stlačujeme hrudník do sebe), stresu a napětí dýcháme velice povrchně. Což není dobré pro naše tělo. Z čeho je člověk živ? Ze vzduchu, vody a potravy. V současnosti se začíná konečně řešit téma kvality stravování a mnoho z nás si dává záležet, co a kde jíst, v jaké kvalitě. Ale na dech zapomínají téměř všichni. Přitom bez něj bychom nevydrželi ani pár minut. Je na čase to změnit!

Jóga nás učí správně dýchat. Je to předpoklad pro všechny další pohyby, ale i meditaci. Základem je plný jógový dech. Komplexní dech, při kterém se plně využívá kapacita plic, a do dýchání se zapojují ty svaly, které jsou k tomu určené. Úplné jógové dýchaní se skládá ze tří částí: dechu břišního, hrudního a podklíčkového, které integruje v jediný plný a rytmický pohyb. Každý z těchto dechů můžeme ještě dělit horizontálně na přední, boční (levá a pravá strana) a zadní, tedy na čtyři kvadranty.

Naším cílem by mělo být zautomatizování plného jógového dýchání a jeho zařazení do každodenního života. Než k tomu však dospějeme, je potřeba si nacvičit rozdělení jednotlivých fází, dříve, než se pokusíme o syntézu. Nacvičujeme postupně v lehu na zádech (šavásana), pokud by jsme měli tendence usínat, tak můžeme nacvičovat např. v sedu na patách (vadžrásana) nebo v tureckém sedu. Cvičení jsou relativně velmi jednoduchá, těžší je udržet pozornost u dýchání a být si vědomý jemných změn, které se uvnitř nás odehrávají.

U plného jógového dechu se směr naplňování dechem liší podle typy jógové školy a nebo podle co řízením směru dýchání sledujeme. U nádechu tedy můžeme postupovat od břišního, přes hrudní, až k podklíčkovému a naopak. U výdechu je to stejné jako u nádechu

Během plného jógového dýchání vždy dýcháme nosem. Jógíni, kteří jsou na začátku své jógové praxe, si mohou pomoci nácvikem jednotlivých částí plného jógového dechu, než přejdou k plnému jógovému dýchání. V případě neprůchodnosti nosních dírek se doporučuje očistná technika Nétí, která je zaměřená na pročištění nosních dutin s cílem zbavit je hlenu a prachu. Pro usnadnění zaměření naší pozornosti můžeme na požadovaná místa pokládat dlaně, případně pouze prsty.

V jógové praxi pak můžeme nacvičovat jednotlivé typy dechů podle různých ásan, neboť řada ásan podporuje některý z dechů, ať už se jedná o dech břišní, hrudní a podklíčkový, nebo části plic v horizontálním směru, tzn. přední, boční a zadní. Naším konečným cílem je však ve všech ásanách dýchat plným jógovým dechem.

Abdominální (břišní) dýchání

Spodní-Břišní-Brániční-Abdominální dech je považován za nejdůležitější ze tří typů dechu. Podílí se na něm břišní svaly a bránice, jakožto hlavní dýchací sval. S výdechem stoupá bránice vzhůru a svým pohybem pomáhá vytlačit odkysličený vzduch z plic ven a nádechem klesá dolů.

Pohyb bránice směrem dolů masíruje břišní orgány, čímž podporuje trávení, podporuje peristaltiku střev a příznivě působí na uvolnění spodní časti zad a má vliv na naší psychiku. Špatné břišní dýchání zapříčiňuje bolestivou a nepravidelnou menstruaci, hemeroidy, křečové žíly, špatný krevní oběh v dolních končetinách a pánevní oblasti.

Nácvik břišního dýchání je nejlepší provádět v poloze na zádech, neboť se nám snadněji uvolňuje břišní svalstvo. Po získání potřebných zkušeností jsme schopni uvolnit břišní svaly také při sedu i např. za chůze nebo za běhu. Má-li být břišní dech skutečně účinný, musí být bránice aktivní a musíme aktivně zapojit břišní svaly.

Výstřižek

 

Kostální (hrudní) dýchání

Střední-Hrudní-Žeberní-Kostální dech zajišťují mezižeberní svaly, které svou činností pomáhají s nádechem zvětšit objem hrudníku a výdechem vrací hrudník do původního stavu.

Při hrudním dechu se vzduchem naplňuje střední část plic, a proto tento dech ovlivňuje hlavně oblast ve střední části hrudníku. Má vliv na srdce a jeho činnost, podporuje krevní oběh a příznivě působí také na další orgány, jako je například slezina nebo žlučník. Břišní dech je spíše uvolňující a zklidňující, hrudní dech je naopak aktivizující.

Nácvik hrudního dechu se nejlépe provádí v sedě, avšak někdo preferuje polohu na zádech, jako u břišního dýchání. Pro usnadnění nácviku můžeme mírně stáhnout břišní svaly, čímž zabráníme břišnímu dýchání. Zároveň si můžeme položit dlaně na hrudní koš z boku kousek pod podpaždí, prsty směrem dolů.

Klavikulární (podklíčkové) dýchání

Horní-Podklíčkový-Hrotový-Klavikulární dech je nejpovrchnější ze tří typů dechu, neboť se nadechujeme pouze do horní části plic. Podklíčkový dech je pro správné okysličování a fungování organismu nedostačující. Často tímto dechem dýcháme v případě, že jsme nervózní nebo máme strach. Avšak praktikování podklíčkového dechu při nácviku nebo jako součásti plného jógového dechu s sebou přináší pozitivní výsledky proti bolestem hlavy, proti ztuhlé šíji a posiluje lymfatické uzliny.

Při nácviku si dlaně pokládáme na oblast klíčních kostí nebo po vzpažení položit dlaně prsty dolu na oblast šíjí, abychom mohli sledovat pohyb v zadní části těla.

Naučte se správně a kvalitně dýchat. Najděte si pár minut po práci, nebo možná v odpolední pauze a zkuste tato dechová cvičení. Uvolněte se a odpoutejte svoji pozornost na chvíli od vnějšího světa. Zkuste jít do sebe. A dýchejte zhluboka. To je základ všeho.