Menu

Meditace podložená vědou (2.část)

Meditace v sanskrtu znamená “kultivace”, v jazyku Tibetu pak “poznání”. Meditace neznamená “jen” dojít k nirváně, ale v začátcích, jak ji může praktikovat úplně každý z nás (a to bez jakýchkoliv ezo-předsudků), může být sebe poznáním, jelikož rozvíjí a kultivuje naši mysl. Jak na to a co se při meditaci děje v našem těle? Dozvíte se ve druhém díle našeho článku. V předchozím článku jste zjistili, jaké benefity může meditace mít a jaký vliv má na náš autonomní systém. A nejenom na něj. Má vliv i na imunitní systém.

Meditace hraje roli při řešení stresu a dopadu na naše mozkové funkce. Pozitivně ovlivňuje způsob, jakým myslíme a cítíme. Tím ovlivňuje chemické reakce v našem těle. Mozek je přenáší na tělo a stejně tak na imunitní systém. Protože meditace zvyšuje aktivitu v prefrontální kůře mozkové, zvyšuje i imunitu, neboť zde je její řídící centrum. Díky meditaci zvyšujeme komunikaci mezi mozkem a imunitním systémem a jeho fungování je tudíž efektivnější.

Cvičení: Pozorování bez posuzování. Hlavou nám proudí stovky, možná i tisíce myšlenek denně. Málo kdy vnímáme, jak se ve svém těle cítíme, jestli nás něco bolí, jestli stále zvládáme pracovní vypětí, nebo rodinné vztahy. Často jedeme automaticky, na autopilota a když se na konci dne zamyslíte, co jste dělali, už si ani nevybavíte, co jste jedli k obědu. Zastavte se pravidelně, alespoň na 5 minut denně. Můžete si na to vyhradit čas někde v klidu, nebo využít času při přemisťování městskou dopravou. Pozorujte pouze své tělo, jak se cítí, zda vás něco někde táhne, bolí, nebo se cítíte skvěle? Ať už je odpověď jakákoli, nechte ji plavat. Buďte nezávislým pozorovatelem.

Jen klid. Ale jak na to?

Jak se naučit být v dnešníí neklidné době klidní? Není to jednoduché. Stres, úzkost a napětí se tvoří na fyziologické rovině v části mozku těsně nad zátylkem. Jedná se o “primitivní mozek”, který ovlivňuje právě sympatikus a parasympatikus (jejich funkce jsme si vysvětlili v první části článku). Meditací se tyto vědomně uklidnůjí. Jak? Může za to bloudivý nerv (neboli vagus). Ten spojuje v jednoduchosti mozek se srdcem (a naopak). Tento nervový pletenec může takzvaně “objednat” parasympatickou (klidovou) reakci tím, že zvýší svoji tonalitu což se stane, když se zklidní tepová frekvence. A tu lze snížit dechem. Klíčem tedy je hluboký dech!

Všimněte si, že při záchvatech paniky lidé často dýchají mělce a tepová frekvence se zvyšuje taktéž. Jakmile je přimějete dýchat klidněji, fyziologie těla udělá svou práci a obnoví se rovnováha. Jak jednoduché.

Cvičení: Praxe plného jógového dechu. Lehněte si (ideálně) na zem a položte si ruce nejprve na břicho. Soustřeďte se na břišní dech a na to, jak se Vám ruce s nádechem (a břichem) jemně zvedají vzhůru a s výdechem opět klesají dolů. Dechy se snažte prohlubovat. Prodýchejte minimálně 5x a přesuňte své ruce do oblasti spodní části žeber (pod prsa). Tentokrát věnujte pozornost hrudnímu dechu a miniaturním pohybům vašeho hrudního koše (a rukou) při nádechu a výdechu. Zvládněte opět alespoň 5 dechů a přesuňte ruce na klíční kosti. Snažte se dýchat do této vrchní části hrudníku (bude se vám pohybovat celý hrudník samozřejmě). Je to nejtěžší varianta dýchání. Na konci můžete všechny 3 možnosti propojit v dechovou vlnu, nebo-li plný jógový dech (břich- hrudník – klíční kosti). V průběhu tohoto cvičení vám garantujeme, že naprosto zklidníte roztěkanou mysl :)

Buďte trpěliví a než začnete číst další část tohoto článku o meditaci, proveďte zmíněná cvičení. Poznejte ten rozdíl!

Foto: Workshop Office yoga, Ingradients & Ives Rocher, 2017
Text: Office yoga