Stres a málo pohybu v zaměstnání v posledních letech rapidně vzrostl.

Pohybové nároky na pracovišti prošly v průběhu minulého století dalekosáhlými změnami a tento proces stále probíhá. Těžká práce byla obecně v průmyslové části světa do značné míry odstraněna. Většina dnešních zaměstnán nejen v České republice, ale v celé Evropské unii, má nízký celkový výdaj energie, a pokud je práce náročná, obvykle jde o místní, často monotónní zatížení určitých svalů, které vytváří napětí. Na jedné straně je tedy výdej energie na pracovišti značně nižší, než se doporučuje pro zdravý životní styl, na druhé straně mohou určité úkoly způsobit zvýšené riziko pro rozvoj svalových či kosterních poruch. Zaměstnanci navíc v posledních letech zažívají o třetinu více stresu než v minulosti. Nejvíce vzrostly projevy stresu vůči kolegům i nadřízeným – lidé ho dávají najevo o 50 % častěji, než dříve. Všechny tyto skutečnosti negativně ovlivňují naše zdraví a pracovní výkon.

V této souvislosti by bylo cenné, kdyby byly pro pracovníky přijaty na pracovišti plány nebo programy, které by začlenily do jejich denní nebo týdenní rutiny pohybovou aktivitu, která by stav jistě pozitivně ovlivnila! To by mohlo působit proti nízkému dennímu energetickému výdaji i místnímu napětí na určité svaly, včetně zádových svalů, a rovněž pomoci pracovníkům udržet si přijatelnou úroveň aerobní tělesné zdatnosti. Důležitým faktorem je nechovat se k zaměstnancům (podřízeným) jako ke „zdrojům“, nýbrž jako k lidem. Lidem musíme naslouchat, nechat je alespoň z části prezentovat jejich nápady a návrhy a ne jenom přikazovat, rozdělovat práci a tvořit tak zbytečné napětí.

Zajímavostí je, že podobné programy na podporu zdraví byly již realizovány za podpory státu např. ve Spojeném království. Ze studií se dá zjistit, že tyto programy měly kladné výsledky. Hodnotícími kritérii byly např. pocit duševní a tělesné pohody, pracovní neschopnost, rizikové faktory pro chronické nemoci, poruchy svalové a kosterní soustavy a poměr nákladů a výnosů. Je prokázáno, že společnosti (do programu se zapojilo 32 pracovišť od nemocnic až po kanceláře), které se v programu realizovaly, měly kladné výsledky, zejména v kritériích „pocit duševní a tělesné pohody“ a „celkový energetický výdaj“ s „úrovní tělesné zdatnosti“.

Většina ze studií udávala i účinky na „pracovní neschopnost“ a „poměr nákladů a výnosů“. Důkazy podporují pojetí, že pracoviště by mělo být základním místem v každodenním životě dospělých, ve kterém je podporován fyzicky aktivní životní styl, což by mělo být předmětem zájmu zaměstnavatelů a odborů. Proč s tím tedy stále nikdo nic nedělá? Tisíce zaměstnanců v kancelářích si právě teď ničí záda, oči a svoje celkové fyzické i psychické zdraví. A možná o tom ani nevědí…

Office yoga ví jak na to!

Čerpáno z: EU Physical Activity Guidelines, Právo