Jak firmy přichází zbytečně o peníze
Na našem blogu jsme se již mnohokrát zmínili, jak následky zejména pracovního stresu postihují negativně mnohé zaměstnance. Faktem ovšem je, že velký vliv to má především na samotné zaměstnavatele. Stresem to totiž nekončí. Ten má při dlouhodobém působení vliv na výskyt pracovních úrazů či nemocí z povolání (sem se řadí i syndrom vyhoření). Absentérství způsobené těmito faktory je pro mnoho zaměstnavatelů jedním z největších možných nákladů, které je způsobené v 50 % případů právě nadměrným stresovým zatížením.
Dalším významným nákladem je pak fluktuace zaměstnanců, která je pro společnost nákladná zejména z důvodu potřeby zaškolení. Narušuje však i ostatní zaměstnance, protože musí opětovně navazovat vztahy s novými pracovníky. Podle Arnolda (2007) se náklady fluktuace často rovnají asi pětinásobku měsíčního platu zaměstnance. Samozřejmě záleží na konkrétním podniku a jeho požadavcích. Podle něj jsou dalším důsledkem náklady vynaložené na nemoci spojené se stresem, které jsou jistou formou požadavků na odškodnění. Případy, kdy společnost poskytla finanční odškodnění za způsobení vysokého psychického zatížení vedoucího k omezení v práci, se vyskytují převážně v Americe a ve Velké Británii. Tento trend se ale postupně objevuje i v Evropě.
V posledních letech se diskutovaným nákladem pro firmu stal také prezentismus. Ten je definován ve zprávě „Co podniku přinese podpora duševního zdraví na pracovišti“ jako „jev, kdy pracovníci zůstávají na pracovišti, i když mají zdravotní problémy nebo se cítí vyhořelí.“ Jednoduše řečeno i přesto, že jsou na pracovišti, nedosahují obvyklé výkonnosti, tudíž podniku vznikají náklady v podobě snížené produktivity, zvýšené úrazovosti apod. I přes veškeré problémy spojené s kvantitativním měřením vlivu stresu na výkon zaměstnance, jistá americká studie prokázala, že snížení produktivity zaměstnance vlivem stresu může činit 33% a více.
Je důležité, aby se prevencí před nadměrným stresovým zatížením pracovníků zabývali nejen sami pracovníci, ale především i podniky, neboť stres ohrožuje i jejich zisky a celou jejich existenci.
Dlouhodobé negativní působení stresových faktorů v práci způsobuje zhoršení výkonu pracovníků, jejich motorickou činnost, proces myšlení a pozornost. Je proto důležité stresové faktory nalézt, eliminovat, případně odstranit jejich vliv, píše autorka Mayerová. Mezi stresory vyskytující se na pracovišti se, dle Matouška, řadí:
- Stresory, které vznikají v důsledku vykonané práce – monotónní, jednotvárné činnosti, které se neustále opakují, při kterých člověk nevyužívá veškerou svoji kapacitu.
- Stresory, které jsou vyvolávány podmínkami pracovního prostředí. Mohou být fyzikální, chemické a biologické.
- Posledním druhem jsou stresové faktory vyvolávané špatným sociálním prostředím. Na pracovišti vznikají konflikty, nedostatečná komunikace, příliš vysoká rivalita apod.
Nejzávažnější stresor vyvolaný vykonávanou prací je monotónní práce, která sice může být pro jisté jedince vyhovující, ale postupem času i pro ně nebezpečná.
Je to z toho důvodu, že při monotónní práci náš nervový systém ochabuje, stává se méně pozorným a je větší pravděpodobnost ke vzniku chyby, zhoršení kvality práce a pracovní výkonnosti (Mikuláštík, 2007).
Každá vyspělá společnost by se měla stále snažit zlepšovat pracovní podmínky, neboť pokud působí na zaměstnance nepříznivě, zhoršuje se jejich tělesná i duševní pohoda, snižují se pracovní schopnosti a kvalita práce. Aby si pracovník výkon udržoval na optimální úrovni, jsou potřebné během pracovní doby přestávky. Ty se samozřejmě řídí druhem práce, ale tzv. mikropauzy si organismus vynucuje sám. U těžké práce by měly přestávky tvořit 20 % pracovní doby a u lehké 5 %. Na druhé straně by přestávek nemělo být mnoho, aby se práce příliš nerozdrobila a nedemoralizovalo to pracovní tým.
Office yoga se snaží apelovat na tento aktuální problém a proto s vámi děláme smysluplné a zdravé přestávky. Jsme rádi, že si naši klienti uvědomují závažnost výše zmíněného problému a rozhodli se ho aktivně řešit.