Potit krev, to chcete – hlásá hrdě fitness průmysl
Svět se zbláznil. Toho už si většina z nás všimla. Když se podíváme na mediální diktát krásných vypracovaných a útlých těl, připadáme si často šeredně. Populární trend současného fitness průmyslu – glorifikace cvičení ve smyslu „vyhlašte válku svému tělu (a špekům především)“ je dnes velice populární. Ale protože je „život boj“, nemusíme si hned cíleně ničit těla pokaždé, když si jdeme zacvičit. Každý normální sportovec ví, že je důležité odpočívat, načerpávat energii, regenerovat. To by mělo být protiváhou zdravému pohybu. Nepomůžete si, když se půjdete „zrakvit“ do fitka a druhý den nebudete moct chodit.
S nadsázkou můžeme současný přístup k fitness nazvat „militarizací“. Všechny drsné boot campy, cvičení inspirovaná armádou, směšné body buildingové sestavy na pulzující a ohlušující hudbu a veškerá oslava bolesti – dejte si hlavně do těla! Poťte krev. Pak vám bude teprve lépe. Tento trend je však příznakem většího, než jen malého problému. My všichni totiž žijeme v kultuře posedlé násilím a agresí. Bohužel se to projevuje i v oblasti péče o tělo a cvičení.
Únava, to je další symbol současné západní kultury. Pracujeme na sobě takovým stylem, který nás svede brzy na špatnou cestu. Od útlého věku jsme bombardováni nátlakem na to, abychom byli co nejúspěšnější, měli nejlepší známky ve škole, pracovali přesčasy, obětovali naše zdraví, přátele a štěstí k tomu, abychom dosáhli toho, co chceme. Když se Dalai Lamy zeptali, co ho nejvíce překvapuje na lidstvu jako takovém, odpověděl: „člověk“. „Protože člověk obětuje své zdraví aby mohl vydělat peníze. Pak obětuje peníze aby se mohl uzdravit. Člověk je tak znepokojený budoucností, že si vůbec nedokáže užít přítomnost. Člověk žije tak, jako kdyby nikdy neměl umřít a pak umře, aniž by často opravdově žil.“
Jak se vás konkrétně může militarizace fitness dotknout? Úplně jakkoliv. Má to vliv na vaše zdraví, štěstí, udržitelný denní program, a tak dál. Jaké je řešení? Nenechat se semlít fitness diktátem o krásném a „zdravém“ těle? Jedna cesta je naučit se poslouchat své tělo. A neberte to jako ohrané klišé. Kolik z vás opravdu dokáže „cítit“ svoji tělesnou schránku? Naučte se, jak jí pomalu posilovat, léčit, živit. Vězte, že je to dlouhodobý a celoživotní proces. Je to nekončící průzkum, objevování, poslouchání, vnímání. Ne žádná zatěžující, bolestná vojenská operace ve fitku.
Existuje velký rozdíl mezi používáním vaší síly moudře a nárazově. Chcete-li dosáhnout svých fitness cílů, budete se muset naučit konfrontovat své fyzické limity a naučit se zacházet se svým diskomfortem. Neberte tento článek jako výmluvu pro to, začít se flákat nebo méně cvičit. Zkuste najít střední cestu. Vydržet únosné nepohodlí a naučit se vnímat signály svého těla. V případě, že mě něco opravdu bolí, uvědomit si to, pozorovat, neprocvičovat tu část těla nebo, v případě delších obtíží, začít s problémem nějak pracovat. Pokud „se nebudete poslouchat“, hrozí vám dříve či později nějaké zranění, nebo klidně vznik nemoci.
Chcete si zničit vaše tělo do 30 let věku jen kvůli tomu, abyste vypadali super cool a neodolatelně, jako „nafouknutí“ fitness panďuláčci na plakátech v metru? Nebo jste ochotni přijmout hlubší pohled do sami sebe a prozkoumat svoje já, připustit si fakt, že méně je někdy více a uvědomit si, že bolest není rozhodně výhra? Všechny zdraví prospěšné a cvičební aktivity vyžadují trvalou motivaci. Berte to tudíž jako dobrodružství, které si vychutnáváte, spíš než aby z vás v posilovně tekl pot a slzy.