Opravdu je ke změně potřeba osobní zkušenost?
Nikdy jsem neměla žádný závažný zdravotní problém. Neproseděla jsem 20 let na kancelářské židli, zatím se mi nepodařilo si přivodit, kromě občasné bolesti zad a šíje, jinou závažnější civilizační chorobu. Někdy mám dojem, že mi klienti, které vzdělávám na našich zdravých workshopech nevěří to, co říkám. Protože jsem si neprošla ničím zlým. Nebo možná proto, že nemám tolik let a neprožila jsem klasické peripetie života. Spadnout na dno a znova se odrazit je lepší, než jít cestou prevence? Chápu, že úplně jinak budete vnímat stejnou informaci z úst člověka, který žil tak, že si přivodil zdravotní problémy, se kterými musel skončit v nemocnici, kde tam si uvědomil, že musí svůj život překopat o 180 stupňů, aby se měl v životě lépe, než z úst osoby, která žádnou takovou osobní zkušenost nemá.
Prevence – nuda nebo důležitá věc?
Jak tomu přistoupíte vy? Chodíte na pravidelné prohlídky k zubaři, nebo čekáte až vás něco začne bolet a pak vám vyvrtají půlku stoliček?
Velice často slýchám, jak někdo překračoval své fyzické i mentální hranice, až to skončilo velice špatně. Pak teprve přišla změna. Je to však nutné? Zajímalo by mě, zda se musí člověk vždycky dostat úplně na dno, aby se poučil a odrazil lepším směrem? Osobně věřím, že to jde i cestou prevence. Tu se snažím u žáků a klientů Office yogy podporovat. Bohužel nemohu říct, že jsem si po letech v korporátu a stovkách prosezených hodin u počítače vyseděla výhřez plotýnky, chronickou bolest zad a syndrom vyhoření. Nicméně vím, jaké to je v kanceláři sedět. Být pod dlouhodobým stresem.
Myslím, že mi pomohla především jóga – poslouchat se. Jakmile mé tělo začne vnímat diskomfort, snažím se ho poslouchat a daný problém kompenzovat tak, aby mi to neubližovalo z dlouhodobého hlediska. Jasně, 8 hodin v jednom dni u počítače vás nezabije. 8 hodin u počítače po dobu 20 let už bude mít samozřejmě negativní efekt. Když k tomu přidáme i aspekt věku, tělo je křehčí, náchylnější k bolestem, chorobám.
Většina mých klientů je ve věku 25-40 let. Je to věk, kdy tělo zvládne hodně. Hodně zápřahu v podobě sezení u počítače, dlouhodobého stresu, rychlé / nepravidelné /nezdravé stravy, nedostatku pohybu… Aniž by se to nějak významně projevovalo na fyzické/psychické rovině. Ale ta životospráva se opravdu podepíše. Váš sedavý styl života možná prvních 10, 15 let nebude mít vůbec žádný vliv na kvalitu vašeho života. Věřte, že je to taková tikající bomba.
Bolest – dobrá, nebo špatná věc?
Bolesti hlavy, migréna, těžké nohy, bolest zad, ztuhlá bedra, krční páteř, bolesti zápěstí, suché oči, křečové žíly, nadváha, atd. Tyto problémy nejsou „normální“, jak si mnoho z vás myslí. Prevence však může zpomalit nástup takových problémů, nebo je úplně zmírnit.
Zdravé tělo by nemělo bolet. Bolest není normální. Je to signál těla, že je něco v nepořádku. Pak už je jen na nás, jestli to budeme chtít řešit a jakým způsobem, nebo zda to budeme ignorovat. Bolest nás sice nutí vyhledat lékařskou pomoc, ale často až když je to opravdu akutní. Jen bych chtěla zvědomit, že i obyčejná bolest zad nám něco říká. Sedíš špatně? Sedíš možná víc, než je zdrávo? Jeden prášek to nevyřeší. Možná ani to, že si jednou za rok zajdeš na masáž. To jsou prostředky úlevy.
Nás zajímá příčina bolesti. Co dělat pro to, aby nás záda nebolela a my jsme nemuseli být v životě limitováni. Mohli se pohybovat bez omezení, nosit věci, hrát si s dětmi, sportovat s radostí. Nemluvím zde o dokonalosti, která neexistuje. Je jasné, že někdy si člověk namůže svaly, když si jde 2x za rok zaběhat, nebo na běžky, nebo si při stěhování natáhne sval. To se stává a víme, kde je problém. Jde mi spíš o bolest v nějakém dlouhodobém, opakujícím se kontextu.
Východisko?
Tak jak se sebou naložíte přátelé? Budete vyčkávat, až se něco přihodí tak, že se z toho budete pěkně dlouho lízat? Nebo budete chytřejší a nastavíte si pravidelný režim, nějakou plus minus dobrou životosprávu, abyste se vyhnuli potenciálním problémům? Nechci tvrdit, že je jóga spásná. Důležité je si vybrat to, co vás baví. Kompenzovat sed správnou ergonomií je jedna (důležitá!) věc, ale je to jen kus skládačky. Je potřeba k problému přistupovat celostně a zařadit samozřejmě i pohyb! Baví vás běhání? Plavání? Chůze? Super. Vyberte si to, co vyhovuje vám a zkuste to dělat pravidelně. Omezíte nezdravou stravu jen na pár dní v měsíci? Prima! Další body k dobru.
Samozřejmě se může stát, že i přes veškeré dodržování všech doporučení se nám v životě mohou přihodit věci. Myslím, že je ale důležité zůstat upřímní sami před sebou a vědět, že jsme pro to, abychom se měli fajn, udělali to, co jsme mohli. Přeji vám, ať se vám daří to, na co se budete soustředit. Minimálně pro tento rok!